OHASHI A HASHI

Milí příznivci Miyabi,

když vezmeme do ruky hůlky a než začneme jíst, řekneme japonské „itadakimasu“. Přijímáme s poděkováním dary jídla a hůlky nám poslouží nejen jako nástroj, ale i studnice moudrosti. Nepřeháním.

Japonským hůlkám na jídlo se v japonštině říká ohashi. „O“ v tom slově označuje respekt a vděčnost: je totiž zdvořilostní předponou. Podobně přibírá předponu „o“ třeba slovo kaasan, tedy maminka a říká se okaasan. Slovo hashi jako hůlky má k sobě slovo souzvučné: hashi, ale tentokrát to znamená most. Samozřejmě se most na přecházení z jedné strany na druhou píše jiným znakem než hůlky, ale to nebrání tomu, aby připomínka dvou významů stejného znění nenaváděla k filozofickým úvahám. Může být i klíčem humorných pospojování. Vtipů. Japonci si hrají se slovy moc rádi. Kdo zná japonský humor, ví své.

Hůlky na jezení jsou obyčejné dvě tyčky. Mohou sice být ze slonoviny nebo ze zlata, ale takové se používají v Japonsku jen výjimečně. Hůlky ohashi, co mají největší vážnost, jsou hůlky z nelakovaného precizně zpracovaného bílého dřeva. Navíc mají obě strany stejné, kdy jedna je pro nás a druhá pro něco / někoho nad námi. Pro Boha. Hůlky nám připomínají to, že máme poděkovat za dary života. A protože jsme tím, co jíme, a protože nástroj k jezení jsou hůlky, vytváří se zde most mezi přírodou a námi – hashi. Ba co víc, vytváří se most mezi námi lidmi a naším přesahem, tedy božstvy.

Tak tomu od pradávna věří lidé v Japonsku. Hůlky a most jedno jsou. Ohashi a hashi. Jídelní hůlky, ať jsou dřevěné nelakované či lakované, zdobené drahými kovy anebo i moderní plastické, nesou v sobě mnoho symbolů a připomenutí. Nejsou jen nástrojem k jezení, jsou komunikačním mostem do naší duše. Jsou vždy v páru. Vyjadřují sílu spolupráce. Symbolizují lásku. Hůlky slouží, a přitom sami nepřijímají. Jsou ideály nezištnosti. Hůlky symbolizují péči. Jsou nástroji projevu mezilidské úcty ve vztazích. Hůlky prostě mají nárok být ctěny. Předpona „o“ jim právem patří!

Lidé v Japonsku si myslí, že duše člověka se vtělí do hůlek, kterými jí. Proto v domácnostech má každý své hůlky. Nejdelší jsou pro tátu, menší pro mámu, a ještě menší pro děti. Jiné má babička a jiné hůlky má děda. A ještě jiné hůlky jsou připravené pro hosty. Nikdy si je nevyměňují. Hůlky se nedědí. Jsou součástí každého jednoho člověka. A dokud se hůlky nepoškodí, stále jsou používány. Když se hůlky zlomí, nebo upadnou na zem, tak pověrčiví lidé mají téma k strachování se, co to znamená. Hůlky prostě reprezentují svého majitele. Úlohou dobrých rodičů je předat potomkům co nejlepší etiketu v zacházení s hůlkami. Hůlky se mají správně brát ze stolu, mají se správně držet, správně se s nimi má jíst a správně se mají i odkládat. Jak kdo zachází s hůlkami, prozrazuje, z jaké rodiny pochází a jaké je jeho společenské postavení. A Japonci to sledují.

Mám k tomu vlastní příběh. Bylo to na začátku 80. let. S mým japonským manželem jsme se šli představit učiteli čajového obřadu. Chtěli jsme se oba společně stát učedníky umění chadou, protože jsme věřili, že nám to pomůže v našem mezinárodním manželství. Věděli jsme, že tento učitel přijímá jako žáky jen zahraniční studenty Mezinárodní křesťanské university ICU. Já jsem studentkou university byla a taky jsem byla cizinka. Můj japonský manžel samozřejmě podmínky nesplňoval. Pan učitel nás usadil na tatami v místnosti, kde bylo vše připravené k čajovému obřadu. Za chvilku před nás přinesl tác a na něm byly lakovaná miska se sladkými rozvařenými fazolkami oshiruko a hůlky. Pobídl nás k jídlu. Jedli jsme a čekali na jeho verdikt. A pak se pan učitel obrátil na mně a řekl: „Přijmu vás oba. Váš manžel, tím že si vzal cizinku, sám je teď na půl cizinec. Ale co je hlavní, neumí jíst správně hůlkami. Přijďte oba příští neděli a začneme.“

Poučení tedy zní: Chcete-li být připraveni na návštěvu u japonských hostitelů, naučte se hezky jíst hůlkami. Tak mě napadá, chcete to společně vyzkoušet? Můžeme se sejít v Miyabi v novém zenovém domečku. Samotné prostředí vám vloží do ruky hůlky jako nástroj k poděkování. Pošlete mi zprávu o vašem zájmu a všechno se pak poskládá samo.

Vaše Miyabi Darja