V našich krajích na Silvestra typicky jíme čočku, která připomíná penízky, zatímco v Japonsku si novoročně pochutnávají na fazolkách mame a dávají si předsevzetí, že budou poctiví a pracovití. Slovo mame – fazole, má totiž synonymum a tím je zkratka slova majime (čti madžime) – být poctivý a dobře pracovat. „Anata mame desu ne.“ To znamená pochvalu: „Jsi pracant! To je skvělé!“ V Japonsku každý po podobné pochvale touží. Být oblíbený a cítit se dobře – co víc si přát! Mame znamená i přání dobrého zdraví. A tak si říkám, že nejlepší je jíst čočku i fazole, ale těch fazolí asi víc a možná i hodně druhů. Po covidovém roce máme tolik před sebou, co musíme vyluštit, tak se čiňme a bude nám dáno.
Co nesmí chybět ve správném osechi ryouri
Ve správném osechi nesmí chybět sluníčko, protože bez světlem prozářených dnů by nám bylo neveselo. Reprezentuje ho krásně stočená žlutá roláda datemaki. Je trochu sladká, protože i sluneční paprsky jsou svým dotekem sladce milé. Je v ní vajíčko, bílá ryba a krevetky. Dalším důležitým jídlem osechi jsou fazolky. Mame máme už započítané. Jsou to černé sójové boby kuromame. Černá barva možná odrazuje, ale když jde o zdraví, odvaha je na místě. Mame se vaří dlouho a mimo poctivého třtinového cukru se do hrnce přidává hodně zrezavělý hřebík. Asi abychom nebyli chudokrevní. Dobré zdraví nám slíbí i kombu řasa. Pěkně pevná. Je v ní stočený tuňák a dohromady to chutná výtečně! Kombumaki se vaří v dashi, aby jídlo obsahovalo co nejvíce umami chuti. Dobré chuti pro dobrou pohodu. A pak ryba tai, co nám má přinést štěstí jako yakizakana. Může to být i jiná bílá ryba podobných kvalit, důležité je, abychom při tom, kdy ji jíme, na štěstí mysleli. Abychom si něco hezkého přáli. Aby to prostě bylo omedetai. Oslavné! Pamatuji se, s jakou radostí jsem vyslovovala slovo podobné, slovo „omedeta“, to bylo tehdy, když jsem čekala děťátko. Omedeta, omedetai je něco, co je upřímně radostné. Až naivně radostné, kdy se člověku tají dech. Tak vidíte – kousek umně grilované ryby a co všechno zaslibuje. Ke šťastné oslavě nám pomůže i další jídlo osechi – kouhaku namasu. Je z mrkve a ředkve, ale více než druhy zeleniny nás mají oslovit jejich barvy. Červená a bílá. Tahle dvojice, zobrazená v japonském praporu, je silnou motivací. Národnostní i osobní. Bílá je čistota. Požehnání. Duchovno. Červená je láska. Silné emoce, energie. Vzplanutí. V osechi by neměly chybět také jikry, nejlépe kazunoko ze sledě, protože už i to slovo kazu poukazuje na velký počet rybích dětí. A když rybích, tak i lidských. Milujte se a množte se! A taky nesmí chybět malé rybičky na slano-sladko. Ty symbolizují hojnost. Mezi dobrotami osechi najdete i krevetky. Co ty zaslibují? Budete se divit – stáří. Dlouhověkost. Abychom se prý nebáli ani té lehké shrbenosti. Hlavní je, ať žijeme dlouho a růžově radostně. Do osechi ryori se zařazují i jídla, která jsou hodně luxusní až exotická, jako třeba humr. A když humr, tak celý i s klepety. Při novoroční slavnosti hatsugama před vás hostitel s první konvicí čaje obřadně přinese tohohle mořského velekorýše ve vší kráse. Všichni se mu hlasitě obdivují. Jen já jsem tehdy poprvé zaraženě mlčela. V úžasu.
Až budeme tedy jíst své letošní osechi, rozvzpomeňme se na slunce, lásku, teplo, štěstí, tajemství, zdraví, hojnost a potomstvo. Aby to všechno mohlo být, musíme se přičinit. Být mame.
Polévka Ozouni
Všechna ta jídla hospodyňky naskládají natěsno vedle sebe do krásných krabiček nebo na tácy a ty pak dají doprostřed stolu, aby si každý bral, co mu chutná. Stolovníky to spojuje. A co je důležité, hodování se může zúčastnit i sama hostitelka. Většina jídel je připravena ještě před příchodem nového roku, aby se první tři dny v roce nemuselo vařit. Sporák je vyhaslý. Jediné, co je třeba ohřát, je polévka, které se říká Ozouni. Má krajové ladění, ale vždy je v ní rýžový koláček mochi. To proto, že rýže je pro Japonce nejzákladnější potravou. Je darem. Přes polévku Ozouni lidé děkují, že jsou a že mohou být se svými milými.
Začátek nového roku je v Japonsku nejdůležitějším časem. Říká se mu Oshougatsu. Po půlnočním vyzváněním zvonů, které odbijí a odeženou lidské hříchy – je jich spočítáno na 108 – se lidé rozloučí se starým rokem. Přicházejí v celých rodinách poklonit se božstvům nejbližších svatyň. Vypijí si k tomu sladký rýžový nápoj amazake. Posilněni a povzneseni se vrací do svých domovů označených na dveřích rovnou větví borovice s bílo-červenými ozdobami. Osechi je navařeno, stačí zasednout a jíst. Hoduje se tři dny a možná i víc. Úřady, obchody, služby … všechno je zavřené. Úplný lockdown. Ale je to lockdown vysněný. Sváteční. Blahodárný. Lidé jedí, navštěvují se a jedí. A pak sedmý den nového roku zakončí své hodování veskrze dietním jídlem a to je rozvařená rýže se sedmi bylinkami. Nanakusagayu. Závěrem se oslaví střídmost. Není to hezké?
Je ještě mnoho dalších zvyků spojených s novým rokem, které stojí za to poznat. Jestli se někdy vydáte do Japonska, moc doporučuji jet právě během těchto svátečních dnů Oshougastu. Nikde se nekřižují ohňostroje a nevybuchují rachejtle. Nikde nejsou opilci a rozbité láhve. Japonské Oshougatsu jsou svátky klidu, míru a přátelství, podobně jako naše Vánoce.
Již brzy si budeme moci navzájem říci: „Akemashite omedetou gozaimasu! Nastal, tak se tedy radujme a přijměme požehnáni!“ Do té doby můžeme přemítat o luštěninách.
Vaše Miyabi Darja
Osechi vám nabídneme od 31.12. a Nanakusagayu pro vás v Miyabi připravíme 7.1. Nezapomeňte sledovat naše aktuální akce, ať vám něco z těch dobrot neuteče, zde.
