V japonské vysoké gastronomii je prohřešek, když surovinu, která je typická pro nějaké období, nabízíte v období jiném. Vědomě si teď dovolím udělat přestupek: s nastupujícím létem vám doporučuji jedlou chryzantému, která se označuje za podzimní nebo zimní potravinu. Určitě znáte japonské jídlo sukiyaki, které zahřeje v zimním chladu. V sukiyaki jedlá chryzantéma nesmí chybět. Říká se jí shungiku. Proč tedy propaguji shungiku v létě? Protože shungiku zpestří jakýkoliv letní salát, a to nejdůležitější je, že obsahuje výrazné množství beta karotenu, tedy provitamínu A, který tělo přeměňuje na vitamín A. A vitamín A právě teď v začínajícím létě potřebujeme. Udržuje v pořádku náš imunitní systém a chrání před přílišným slunečním zářením. A protože je v létě sluníčko silné a jsme mu vystaveni více než v jiných obdobích roku, je dobře na vitamín A myslet. Když tedy do svého gastronomického repertoáru nově zařadíte shungiku, určitě neprohloupíte. Doporučuji. Bojujete s prvotní nedůvěrou, že chryzantémy se přeci nejedí? Jestli ano, přijďte tento víkend do Miyabi a ochutnejte chryzantémové dobroty. Zeshungiku listů uděláme hned tři skvělá jídla, která jinak jinde neochutnáte!
Pěstujte shungiku!
Když jsem jezdívala s dětmi na prázdniny k moři, brala jsem si s sebou tabletky vitamínu A. Samozřejmě, že jsem mohla suplementy nahradit správnou stravou, ale na cestách to nebylo lehké. Víte, že karotenoidy jsou mimo mrkve také v dýni, chřestu, brokolici, v grapefruitu, broskvi, švestkách a ve žloutku? Jsou taky ve špenátu a tady už jsme blízko u shungiku, protože shungiku jsou také zelené listy, jenže jsou střapaté a mají výraznější chuť i vůni. A stejně jako si můžete lehce vypěstovat na záhoně špenát, můžete si vypěstovat i shungiku. Stačí si pořídit semínka a zasít. Před léty jsem si přivezla semínka z Japonska a od té doby mám všude na záhonech shungiku. Když rostliny nestačím otrhat, tak vykvetou, ale to nevadí. Mají krásné žluté květy jako kopretiny a hodí se mi do ikebany. Můžu je i nazdobit na jídlo, protože jsou jedlé. A když ani to ne, tak se květy vysemení a příští rok mám jedlých chryzantém na záhonech o to víc. Na internetu doporučují vysadit si shungiku do květináčů a sklízet i v zimě. Dobrý nápad. Šikovné totiž je, že nové lístky otrháte a rostlinka se větví a máte pořád další a další listy. Sklizeň za sklizní. Jsem hodně špatný zahradník, ale shungiku je tak vitální, že přežije i moji péči ne-péči. Dokonce mi prý pomáhá proti housenkám jako přirozená ochranka. Asi jim shungiku smrdí a rády ho nemají, zato já ano. Otrhávám, kdykoliv chci shungiku jíst. Takže – sázejte! Ještě jste nepropásli čas. Semínka už prodávají i v Čechách. Než vám do několika týdnů listy vyrostou, zajeďte si do SAPA pro shungiku z Vietnamu a naučte se ho jíst. Je to laciná zelenina, velký svazek za 30,- Kč, a ještě k tomu uděláte rodině radost novým zážitkem. Exotickým zážitkem!
Shungiku si zaslouží, aby bylo doceněno i v našich krajích.
Shungiku je zelenina, která se hojně používá v asijské kuchyni, ale původem je ze Středozemí. Tedy tady od nás. Je to ale spíše okrasná květina. Roste i planě. Není využitá a oceněná, jako v Asii, a to je velká škoda. Změníme to? V Číně od pradávna věří, že jedlá chryzantéma dodává člověku životní sílu a pomáhá k léčení různých neduhů. Jí se všechny části od kořene po květ. Možná pijete květinové čaje a ani nevíte, že v nich jsou i květy shungiku.
Shungiku. Shun Giku. 春菊. Japonsky se chryzantéma řekne „kiku“ 菊a je to hodně významná květina. Ve složeném slově shungiku se kiku přesmýkne na giku a to „shun“ znamená jaro. Takže shungiku je jarní chryzantéma a já si tím malinko omlouvám svůj přestupek, že na ní upozorňuji, ač má chryzantéma obecně rod podzimně zimní. Tedy v Japonsku, protože v Japonsku věci rozlišují podle rodů ročního období. Rod ženský, mužský nebo střední je až tak nezajímá. Roční období víc. Všechno je to prostě složitější. Nebo jednodušší? Každopádně shungiku právě teď kvete, a navíc roste od jara do zimy, stále plodí a stále nám předává dary svých živin. Naproti tomu chryzantéma našich představ vykvete skutečně až na podzim a její dary jsou jiné. Jestli jste někdy měli možnost být v Japonsku na podzimní výstavě chryzantém, víte své. Některé chryzantémy mají obrovité květy a jsou absolutně impozantní. Ne náhodou je chryzantéma symbolem japonského císařství. Její květ najdete vyobrazený v mnoha formách a ztvárněný v mnoha materiálech. Například na mojí nejhonosnější onatsume nádobce na čajový obřad je zlatá intarzie chryzantémy. V černém laku urushi. Ale abyste se nepletli, listy těchto bohatých chryzantém jsou sice podobné listům chryzantémy shungiku, ale nejsou vůbec dobré a taky se nejedí, i když vůní vám shungiku připomenou. Není tedy kiku jako kiku. Na shungiku jsou nejdůležitější lístky a kiku je především květina. A protože květiny mají svoji mluvu, může chryzantéma vypovídat o přátelství, o pravdě i o úctě k těm, co nás opustili. Je naší duchovní potravou. Naproti tomu jedlou chryzantému si raději představujme jako kopretinu, co přináší blahodárné dary pro naše fyzická těla. Obojí ale potřebujeme! Chryzantémy nás pročistí a vybaví k životu jako v básni dávného básníka Matsuo Bashó.
Kiku no ka ya
Nara ni wa furuki
Hotoketachi
Přes chryzantémy
Milostí k nám voní
Boží velikost (překlad DK)
Proto vzdávám poctu všem chryzantémám! Těm kiku i těm shungiku!
Vaše Miyabi Darja
