Jezte zeleninu! Takovou radu slyšíme často, ale že bychom si uvědomovali, že mezi zeleninu patří i ta mořská, to asi ne. A tak se ptám: Přijali jste řasy do běžného jídelníčku nebo se na ně díváte jen před brýle se šnorchlem? Obávám se, že nepřijali a je to škoda. Řasy jsou krásné, když se vlní v mořském proudu přisáté na kamenech a korálových útesech, ale věřte, jsou krásné i v salátku nebo jako ozdoba na talíři. O řasách píši v blogu Wakame, přečtěte si. Snad vás neodradí barva řas, neboť jsou často temně červené, temně zelené až hnědé a jsou i řasy, které vás vyděsí, protože jsou černé. Černou barvu v jídle si spojujeme s něčím spáleným. Nezbyde tedy než ten první krok k černé řase udělat vědomě, i proto, že řasa, kterou mám na mysli, navíc vypadá jako malí červíčci. Mnozí už víte, o jaké řase je řeč. Ano o hijiki (česky vyslovujte hidžiki). Černá je tahle řasa proto, že když se v procesu zpracování vaří a suší, zčerná. Pražená ale není. Spálená už vůbec ne.
Když jsem byla minulý týden pozvaná do televizního pořadu Sama doma, abych vařila z fermentovaných surovin, nedalo mi to a jako jedno z pěti jídel jsem vybrala hijiki. Ochucují se sójovou omáčkou, mirinem a saké. Navíc se mi hodily do obenta, do jídla s příběhem. Pokroucené černé hijiki totiž tvořily vlásky čertíka Renren Konkon, kterého jsem vytvořila z několika drobných jídel. Je to obento pro děti. A protože byl v pořadu limitovaný čas, hovořili jsme nakonec nejvíce právě jen o hijiki. Tady je recept:
hijiki itame – řasy typu hijiki restované na sezamovém oleji
1 balíček sušených hijiki řas (40–50 g)
60 ml sezamového oleje
50 ml sójové omáčky
50 ml mirin
lžička instantního dashi nebo 100 ml dashi vývaru
3 lžíce cukru
Řasy se dají revitalizovat do 2 l vody, do které se přidají tři lžíce cukru. Asi po hodině řasy dostatečně nabobtnají a mají až trojnásobný obsah. Přecezené se pak vloží na lehce zahřátou pánev se sezamovým olejem, přidá se sójová omáčka, mirin a dashi a pomalu se restují do vysmahnutí tekutiny.
Když byste chtěli při restování přidat k řasám nějakou jinou zeleninu nakrájenou na jemné nudličky, jako třeba mrkev, můžete. Hijiki s mrkví máme v naší nabídce drobných jídel Chiisai osara. Je to naše stálice. Šikovné je přidat i smažené tofu aburaage a obohatit tak salátek o proteiny. Oproti čerstvému tofu drží aburaage dobře tvar.
Dnes mám pro vás ještě jeden recept, který navazuje na ten předcházející. Když už totiž máte hijiki mile zatažené restováním a čekají si v lednici, přidejte je do salátku ze syrové zeleniny a hned rodinu překvapíte něčím úplně novým. Salátek vybavte i skvělým dresinkem s rýžovým octem. V Miyabi připravujeme lotosový kořen s yuzu citrusem, a když si tohle jídlo uděláte, tak můžete do salátu z hijiki přidat nejen renkon ale i sos, který vařením vyzískáte. Recept najdete na stránce Sama doma.
Proč jsou řasy zdravé?
Řasy jsou zdravé, protože obsahují jód a Omega 3. A taky důležitý vitamín B3 a velké množství minerálů – vápník, hořčík, železo a draslík. Mají desetkrát až dvacetkrát více minerálů než rostliny rostoucí z půdy. Navíc jsou hodně bohaté na vlákninu, kterou jíme v naší moderní stravě stále méně a méně. Řasy jsou právem zařazené mezi nejdůležitější super potraviny. Pomohou vám dobře trávit jídla, která společně sníte. Japonci doporučují dopřát si řasu hijiki večer před spaním, právě pro její velký obsah hořčíku – je dobrý na zklidnění. Hijiki obsahují i důležitý vitamin K, mají málo kalorií, fungují jako kontrolor cholesterolu a pomáhají vyrovnávat poměr insulinu a glukosy. Zesílí vám po nich vlasy a navíc, i pleť vám zkrásní. No nejezte je. Navíc mají hezký název: Hizikia fusiformis či Sargassum fusiforme
Ale pozor, když byste jedli hijiki příliš moc, taky to není dobře. Doporučuje se malé množství a pravidelně. V každém případě radím, abyste sušené hijiki namočili do vody, nejlépe s cukrem, a nechali je louhovat třeba i hodinu. Škodliviny přeci nepotřebujete.
Jsem zvědavá, jak rychle se hijiki rozšíří do českých domácností. V Americe začaly být populární už v šedesátých letem minulého století ve spojení s makrobiotickým hnutím za dobré zdraví. A s hippies. Vidím, že u nás už hijiki prodává předskokan Country Life a možná je brzy budou mít i v běžných supermarketech. Sušené vám dlouho vydrží. Můžete si koupit hijiki dospělé – jsou to takové dlouhé vlásky anebo hijiki miminka. To jsou jen malé černé výhonky. Abyste měli názorně ukázané, jak chutnají a vypadají hijiki a jak mehijiki, připravili jsme pro vás na víkend hijiki v salátku, hijiki v inarizushi a mehijiki zapuštěné v bloku konnyaku. Konnyaku si pak můžete doma udělat jako nimono, třeba v podobném receptu jako renkon anebo si můžete v Miyabi koupit konnyaku už nakrájené jako speciál sashimi s Miyabi yuzusumiso. Mehijiki máme také jako tsukudani.
Pomohla jsem vám nebát se hijiki? Ani té černé barvy už se nebojíte? Hijiki jsou pecka! Je to surovina, kterou když pár dní nejím, tak si vědomě připomenu, že bych si je měla naložit na talíř. Mám vysoký tlak a taky chci mít hezké vlasy. Vím, že co bude Miyabi Miyabi, hijiki budou na jídelníčku. Jsou to Miyabi Retro stálice.
Opatrujte se a jezte zdravě!
Vaše Miyabi Darja
