Když se řekne hagi, hned mi v mysli vyskočí představa nějakého krásného šálku z keramické oblasti, které se říká Hagi. Hagiyaki. Keramika, která se pálí v Hagi. Jestli nějaký šálek Hagi máte, pošlete jej přátelům Miyabi ukázat. Od hagiyaki nejsme daleko k sladkým hagi, které ale není z hlíny, ale z mochi rýže. Je to cukroví. Wagashi. K matcha čaji sice hagi chutná, ale je to spíše lidové cukroví než cukroví pro čajový obřad. V každém případě je to cukroví, které se náramně hodí do podzimních dnů, kdy se chlad vtírá pod kůži. A to je právě teď! Hagi zasytí. Jsou to takové hnědě oválné koláčky, v kterých se snoubí ne příliš sladká chuť dobře uvařené a mírně rozdrcené mochi rýže s hodně sladkou chutí uvařených fazolek azuki. Azuki fazolky jsou považovány za super potravinu. Jsou velmi blahodárné pro zdraví. Ty nejlepší jsou prý z Hokkaida. Lidé v Japonsku jedli azuki už od pradávna. Určitě už v době Yayoi. Je zajímavé, že azuki byly první z produktů, které byly v Japonsku vědecky kultivovány. Japonci prostě chtěli mít co nejlepší malé fazolky a chtěli je mít hezky červené. “A” ve slově azuki pochází z toho, že jsou to fazolky červené. A o červené v tomto ladění se v Japonsku říká, že přináší radost a stěstí. I proto jsou červené fazolky azuki použité pro slavnostní jídlo z rýže, kterému se říká sekihan. Složení je stejné – mochi rýže a azuki – ale je to jídlo ne cukroví. Na konci měsíce budeme oslavovat českou státnost, tak co kdybychom si k tomu v Miyabi připravili sekihan? Uděláme. Ale tento týden si na posílení a pro štěstí ochutnejte Miyabi hagi wagashi. Jsou připravené pro take away. Čtyři v krabičce a stojí 160,- Kč. Ať vám hagi udělají teplo v duši!
Vaše Miyabi Darja
