Milí hosté Miyabi!
Název gobo, což je jméno mojí hodně oblíbené japonské zeleniny, asi neznáte, ale jemu příbuzný lopuch, co roste u potoků a za starými chalupami, ten znáte dobře. Na podzim lopuch vykvete v lepivé lepíky a ty se lepí na kalhoty a všude, kde vůbec nechcete. Bylinkáři vědí o léčivých účincích lopuchu (lat. Arctium lappa) a kořen lopuchu si suší, ale běžně se lopuch jako zelenina v našich krajích nepoužívá. Ani kořen, ani listy. V Japonsku se ale jí hodně. Hodně hodně. Na mnoho způsobů. Pro mě to byla před čtyřiceti pěti lety, kdy jsem do Japonska přišla, úplně nová zelenina a musím říct, že jsem si jí okamžitě zamilovala. Je taková krásně zemitá – koubashii – říkají Japonci.
Gobo umějí tamější zemědělci vypěstovat v krásně rovné téměř metrové nerozvětvené kořeny a já se divím, jak se jim to může dařit. Vyzkoušela jsem to. Semínka jsem si přivezla v kufru a loni je zasadila. Vyrostly listy a pak z toho byl velikánský keř. Vytáhl se do výšky člověka a nakonec se obalil lepíky. Potvrdila jsem si, že lopuch je gobo, ale to byl jediný užitek, kterého jsem dosáhla. Vytáhnout ze země spleť pokroucených kořenů se mi vůbec nedařilo. Všechno bylo nakonec na kusy a ty kusy byly dřevnaté. Řekla jsem si, že s pěstováním gobo končím. Jenže gobo nekončilo se mnou. Stal se z něj plevel a zaplevelil celou zahradu. Třeba na záhoně, kde jsem zasadila letos brambory, sice brambory vyrostly, ale vyrostly tam taky listy lopuchu. Až teď v září.
Ještě mladé gobo jsem vyryla a výsledek vidíte na obrázku. Kořeny jsou krátké a pokroucené, ale jsou uvnitř bílé a krásně voní, přesně jak vonět mají. Budou určitě dobré. Už se těším, jak si udělám kinpira gobo, jídlo, které v Miyabi připravujeme snad celých dvacet pět let. Někteří naši stálí hosté na kinpira gobo do Miyabi chodí a pro ně to jídlo stále držím.
V začátcích Miyabi jsem přivážela gobo skrojky sušené, pak jsem kupovala mražené a před několika lety jsem objevila v Malešicích v SAPA čínský obchod, který čerstvé gobo dováží z Číny. Asi jsem ale byla jediným zákazníkem, kdo chodil tohle jejich gobo pravidelně kupovat a jim se pak nevyplatilo ho mít na pultu. Teď mají gobo už jen na objednávku. Vrátila jsem se k mraženému produktu, aby gobo mohlo být na stálém jídelníčku. Velmi mi na tom záleží. Vřele tento produkt doporučuji. Do Čech ho dovážejí JFC a TAKO Foods. Gobo můžete přidat do celopolévek jako je udon nebo butajiru, anebo jej můžete podusit s vepřovým masem. Hodně dobré je gobo povařit v dashi a přidat sezamové tahini. Gobo dokáže ingredience, s kterými ho dáte dohromady, mile ovlivnit. Kdo si chuť oblíbí, nezapomíná. A kdo si k tomu přidá vědomosti o blahodárných účincích gobo pro naše zdraví, stane se celoživotním příznivcem a propagátorem gobo tak jako já.
Gobo má černou slupku a uvnitř je bílé. A jak to bývá, ve slupce a u slupky je nejvíc živin a vitamínů. Kuchaři by vám vyprávěli, jak jsem na ně vyjela, když okrajovali gobo slupku škrabkou na brambory. Vhodné je totiž slupku jen jemně stírat obrácenou stranou ostří nože. A část, která zůstane bez slupky, musíte hned dát do vody, jinak oxiduje a černá. S čerstvým gobo je v kuchyni plno špíny, a proto možná dáte za vděk gobo opracovanému a ve stavu zmraženém. I tak gobo zůstane to, co gobo dělá super potravinou. Gobo je bohaté na vlákninu a právě té je v naší moderní stravě nedostatek. Hovoří se o tom, že středomořská strava je zdravá proto, že tam lidé jedí hodně zeleniny s vysokým obsahem vlákniny a stejné je tomu v Japonsku. Oproti jiným zemím mají tyto země o čtvrtinu méně nemocných s kardiovaskulárními nemocemi. Nyní, když se obáváme sraženin v krvi v souvislosti s Covidem-19, možná je na místě se na suroviny, které eliminují vznik sraženin, znovu rozvzpomenout. Gobo je určitě jednou z nich.
Gobo čistí krev, snižuje cukr a cholesterol v krvi, je protizánětlivý, pomáhá snižovat zvýšenou teplotu a využívá se i proti revmatismu nebo třeba akné. Obsahuje vápník, draslík a aminokyseliny. Výhodou je, že má nízkou kalorickou hodnotu. V literatuře se píše, že rostlina je odolná a daří se jí snad všude na světě. Já jsem si to vyzkoušela – ano v Čechách se gobo daří. Velmi se mu daří! Doufám tedy, že se najde pěstitel, který přenese lopuch z luk na políčka a vypěstuje pro nás, co milujeme gobo, krásně dlouhé kořeny gobo, abychom i v Čechách byli zdravější a odolnější vůči nemocem, co na nás útočí.
Já budu prvním odběratelem. Věřím, že se přidáte i vy, kdo nově gobo ochutnáte. Moc ráda vaše první setkání s gobo zprostředkuji.
Vaše Miyabi Darja
