Milí přátelé Miyabi!
Dali jste si někdy v Miyabi konyaku? Vřele doporučuji. Jinde konyaku nedostanete. Museli byste zajet až do Japonska.
Tam se konyaku jí dobrých dva tisíce let a je spojováno s dlouhověkostí. Já jsem zaníceným propagátorem tohoto jídla a na jídelníčku Miyabi je konyaku celých dvacet pět let. Pravda, na odbyt moc nejde.
Asi proto, že je to v našich končinách neznámá surovina. Kdo by taky jedl něco, co se jmenuje zmijovec jedovatý a co v botanických zahradách vystavují jako krásnou masožravku. Nenechte se však odradit. Hlízy projdou zdouhavou úpravou napařování, sušení, mletí, vaření, míchání a znovu vaření a hmota se dokonce neutralizuje vápníkem, ale výsledný rosolovitý produkt je divutvorným materiálem. Říká se mu koště organismu, protože vymetá stěny trávicího ústrojí. I kousek konyaku zaměstná vaše zažívání a vy se budete cítit nasycení i přesto, že konyaku má téměř nulovou kalorickou hodnotu. Znáte výrobek Nulové nudle? Producent jim to jméno dal, protože jsou to nudle z konyaku. Najíte se, ale neztloustnete. Mnozí, co si naordinují různé kůry na zhubnutí vůbec netuší, že povětšině obsahují i prášek z konyaku.
V Miyabi mám konyaku na jídelníčku jako konyaku nigiri a jako sashimi konyaku. Obojí jsou to skvělá jídla a mohou být zařazena do chrámové kuchyně shoujin ryoori. Konyaku prášek i neutralizující vápník vozíme z Japonska a kostky konyaku si připravujeme sami. Pro nigiri naše konyaku dlouho vaříme v dashi, mirinu a sojové omáčce. Chuť se krásně zapije. Sashimi konyaku naopak podáváme jako plátky bez dochucení a přeléváme je naším originálním yuzusumiso dresinkem. Je to kombinace velmi kvalitního miso, šťávy z citrusu yuzu a japonského rýžového octa. Miluji konyaku. Pro jeho konzistenci, chuť i příslib dobrého zdraví.
Až se budete chystat do Japonska za poznáváním japonské gastronomie, vzpomeňte i na konyaku a jeďte do kraje Gunma, kde se v údolích pod horami konyaku hojně pěstuje. V tamějším centru farmářů mají vývařovnu, kde můžete ochutnat desítky pokrmů, jejichž hlavní surovinou je samozřejmě konyaku.
Nejlepší bylo konyaku na špejli zapečené se skvělým miso. Mají i prodejnu, kde si jejich výrobky můžete koupit s sebou domů a jako suvenýr vám přidají i pórovitou žínku na mytí, která je taky z konyaku. Já jsem si koupila i dětskou knihu o konyaku. V Gunma prefektuře mají dokonce zábavní park, který připomíná Disney Land a je i stejně navštěvovaný. Lidé přijíždějí, aby se v prosklené továrně na zpracování konyaku poučili, co to konyaku je a jak se vyrábí.
Nejvíc času ale všichni návštěvníci tráví ve velké hale, kde půl je jídelna a půl je prodejna. A taky je tam kuchyň, kde si můžete za poplatek vyzkoušet, jak vyloudit z hlízy konyaku krásné hladké želé. Váš výrobek vám pak zabalí s sebou domů, abyste se mohli pochlubit. Největší atrakcí asi je, že si za 1000 yenů koupíte kupón tebehoudai, tedy snězte, kolik chcete, a pak si dopřejete všeho, co chcete ochutnat. Těch jídel bylo strašně moc a všechno bylo moc dobré.
Přiznám se, že jsem nakonec snědla po troškách tolik konyaku, že jsem měla vážné obavy, že se celá nafouknu a popraskají mi střeva. Konyaku v zažívacím ústrojí prý hodně nabobtnává. Dobře poučena jsem poctivě kousala, to jo, ale i tak, obavy jsem měla. Nakonec mi nic nebylo. Každopádně zážitků jsem si odnesla plno. Konyaku se stalo mým hrdinou.
Zaujalo mě, že prefektury i japonská vláda věnují peníze na popularizování výrobků z konyaku a pomáhají tak bojovat s obezitou, která se i v Japonsku v poslední době rozmáhá. Konyaku mouku najdete v sušenkách, ve slaných tyčinkách, v chlebě anebo v nudlích. Mého muže konyaku totálně nadchlo. A aby prý žil do 150 let, chce abych konyaku přidávala i do guláše. Je to pak nastavený guláš.
Inspirovala jsem vás? Přijdete do Miyabi na konyaku? Na zmijovce? Anebo zřídíte v Čechách zábavní park na všechno, co se dá dělat třeba z hlízy celere? Přeji šťastné dobrodružství!
Vaše Darja
